Jak vysvětlit rodině, ať nekupuje hračky z plastu?

Jak sdělit babičkám a dědečkům, aby nekupovali našim dětem plastové hračky? Jak příbuzným vysvětlit, že nestojíme o hračky vyrobené v Číně? Jak široké rodině zprostředkovat naši touhu po minimalismu a snahu o redukci počtu věcí v dětském pokojíčku? Jak inspirovat naše blízké, aby se při nakupování vánočních a narozeninových dárků koukali po českých hračkách z přírodních materiálů? A je to vůbec smysluplné a splnitelné?

Proč to řešíme

• protože k plastovým hračkám existuje řada výhrad, viz např. tyto důvody
• protože důvody, proč nekupovat hračky z Číny, umí pochopit i malé dítě
• protože nadbytek hraček působí chaos v naší domácnosti
• protože chceme ušetřit naše příbuzné zbytečných výdajů - velká část plastových hraček rychle končí bez zájmu a jedná se tedy o vyhozené peníze
• protože čím méně hraček, tím více prostoru na hraní
• protože chceme šetřit přírodní zdroje
• protože chceme učit děti, jak funguje naše planeta, a vštěpovat jim principy ochrany životního prostředí.

Lze to vyřešit? 

Kde se vyrábí dětské knihy? Často v Asii.

Přemýšleli jste někdy nad tím, kde se tisknou česky psané dětské knihy? Já moc ne. Nikdy mě totiž nenapadlo, že by to mohlo být někde jinde než v Evropě. Pro účely tohoto příspěvku jsem si však udělala průzkum novějších knih z naší domácí dětské knihovničky a shledala jsem, že je to tak 50 na 50. Půlka knih je vyrobena v Asii (především v Číně), druhá půlka v ČR či na Slovensku.

Čína, Malajsie ... (nejen) tyto dětské knihy byly vyrobeny v Asii.
Často to na nich není uvedeno.

Zvládlo hračkářství Hamleys reparát z českých hraček?

Po zveřejnění mého příspěvku o hledání českých hraček v českých obchodech (Co českého koupíme v českém (e)hračkářství), který popisoval reakce třiceti různých prodejců hraček na můj dotaz, zda lze v jejich sortimentu nalézt hračky vyrobené v České republice, jsem velmi záhy dostala email od paní Karolíny z pražského hračkářství Hamleys. Hračkářství Hamleys patřilo mezi ty, které jsem ve svém článku kritizovala, protože na můj dotaz vůbec neodpovědělo, což jsem si vyložila jako lhostejnost k zákaznické snaze najít české produkty.

Paní Karolína z Hamleys především opatrně ověřovala, zda-li jsem jim svůj dotaz opravdu poslala, protože jej "naprosto nemohou dohledat". Součástí emailu byl i dotaz zda jsem ochotna svůj text o jejich hračkářství aktualizovat, pokud mi pošlou dodatečnou reakci. Tak jsem paní Karolínu ujistila, že jsem do Hamleys email s dotazem, jaké hračky vyrobené v ČR u nich najdu, skutečně poslala. A dodala jsem, že se nad editací článku zamyslím. Po téměř deseti dnech neaktivity mi zvědavost nedala a dotázala jsem se paní Karolíny zda ještě mohu očekávat nějaké ty informace pro ty svoje internety. 

A čínský čaj jako taky nepijete?

Jakmile jsem publikovala přepis svého rozhovoru s mou dcerou s názvem Nekoupím ti hračku z Číny. A proooč??? dostala jsem okamžitě spoustu kuriózních podnětů. Zřejmě jsem byla zařazena do nějakého pomyslného klubu poblázněných fundamentalistů a leckdo cítil potřebu mne vrátit do reality. Připadne mi to trochu podobné jako když mé kamarádce, která píše blog o životě bez auta, někdo před léty v diskuzi vyčítal, že se nechala odvést do porodnice autem. To, že nejsme schopni naši životní změnu dotáhnout na sto procent, ještě neznamená, že nemá smysl dělat nic. 

Děkuji za tyto podněty. Pojďme se na to podívat společně. Když to takhle bude pokračovat dál, můžete se těšit na seriál :-)

• "Čaj a kávu taky nepijete?"

• "A to vám jako nevadí, že čeští výrobci hraček určitě používají nářadí z Číny?"

• "Když přestaneme kupovat čínské hračky, tak bude hodně lidí bez práce." 

• "Obchod s Čínou je přece klíčovým ekonomickým parametrem každé země!"

• "Není špatné, ze odepíráte reálný model zvířete jako hračku dítěti a sama se honosíte mobilem, který je na půl z Číny a na půl z Taiwanu?"

• "Předpokládám že máte pc nebo mobil. Vyhodte ho! Je v tom určitě něco z Číny. Nebo jste pokrytec a moralista, který si do pusy nevidí? Kážete vodu a pijete víno" 

Tradiční čínské hračkářství

Dcera miluje hračkářství. Bereme to tak trochu jako muzeum. Chodíme se spolu koukat, co je nového. Dcera miluje pohled na plastové figurky, růžové panenky, cokoliv s krtkem, cokoliv, co vydává zvuky a všechny další větší či menší nesmysly (no obvykle to jsou nesmysly spíše větší až největší). Posledně jsem další takovouto kochací návštěvu pojala investigativně. Zajímalo mne, kde se všechny ty převážně plastové hračky vyrábějí. U plastových věcí mne žádné velké překvapení nečekalo. Vyrobeno v Číně. Vyrobeno v Číně. Vyrobeno v Číně..... 

Tak jsem se vydala k regálu se sortimentem dřevěným. Tam už jsem trošku překvapená byla. Protože jsem nečekala, že i tyto hračky budou všechny z Číny, doufala jsem alespoň v nějakou bližší destinaci, třeba někde v Evropě. Objev se nekonal, i celý prohlédnutý dřevěný sortiment pocházel z Číny. Jako třešničku na dortu jsem si nechala koutek s Krtkem. Milá česká klasika. Tohle se přece bude vyrábět někde tady, že ano. A opět Čína, Čína, Čína. I na na pohled milých oduševněle vypadajících dřevěných skládačkách s tímto klasickým českým hrdinou. 

Nekoupím ti hračku z Číny. A proooč???

Začala jsem se intenzivně zajímat o původ hraček, které se u nás běžně prodávají a kupují. Jsem zklamaná, že sortiment je až na světlé výjimky velmi monotónní. Když jsem si jednou v hračkářství před dcerou posteskla, že se mi nelíbí, že všechny ty hračky jsou vyrobeny v Číně, dostala jsem zákeřnou otázku. "A prooooč???"

No jo, jak vysvětlit čtyřletému dítěti, co je špatného na tom, že ty pestrobarevné věcičky pocházejí z něčeho tak abstraktního jako je Čína. Z rodičovské zkušenosti jsem shledala, že nejlepší odpovědí asi bude pravda, byť může být komplikovaná.

1. Čína je moc daleko. Všechny ty hračky se k nám pak nějak musí dopravit. Trvá to dlouho, je na to potřeba hodně ropy. Hračky z Číny nejprve plují lodí, pak je někde v přístavu naloží na vlak a pak na závěr se ještě všichni ti medvídci a panenky a další věci projedou kamionem. Všechny ty dopravní prostředky produkují zplodiny a ty špiní vzduch.
2. V Číně mají špatné zákony a málo kontrolují bezpečnost výrobků. Rozhodně míň než u nás v Evropě. Díky tomu se do těch hraček můžou dostávat - a často dostávají - jedovaté chemikálie. Když si s tím pak děti hrají, může je z toho bolet bříško a nebo hlava.
3. V Číně se někdy špatně starají o lidi, kteří ty hračky vyrábějí. Lidi musí pracovat moc dlouho, ve špatném vzduchu, někdy musí pracovat i děti. A děti přece nemají pracovat. Mají chodit do školky nebo do školy a ve volném čase si hrát.
4. U nás v Česku taky máme lidi, kteří umí vyrábět hračky. Ti lidi jsou moc šikovní, dělají svou práci rádi a umí dělat hezké věci. Máme tady přísné zákony a proto jsou jejich výrobky bezpečnější. Raději dáme naše peníze jim. Protože jsme rádi, že takové lidi tady v Česku máme a chceme aby svou práci dělali dál. K tomu jim pomůžou i naše peníze.